Je mi na světě tak krásně, že si asi začnu skládat epitaf. Mělo by to být něco ve smyslu:"bylo zde krásně, všechny mám ráda a všichni měli rádi mě…." Ale proč lhát i po smrti? Asi bych si měla objednat profesionální plačky. Kdo jiný by zkrápěl mou rakev slzami?
Kamarádi?
- žádné nemám.
Ti kdo mě milují?
- a kdo to vlastně je?
Moje rodina?
- kromě matky už nikoho nemám.
Život chutná trpce a hořce a někdy je smrt hebkým a sladkým vysvobozením. Tak proč se nenechat vysvobodit? Bude líp.
A epitaf? Ten už snad mám.
Ale jak vidíte sami, je plný otázek na které nelze odpovědět…..!