KDYŽ UŽ ANI SLOVA NESTAČÍ

21. června 2006 v 17:27 | Mexxx
Když je komunikace mezi dvěma lidmi na bodu mrazu, vždycky je to špatné. Vlastně nejhorší. Když už spolu neprohodí ani pár zdvořilostních otřepaných frází….
No jistě, jak jinak-za se moje zkušenost. Když vidím jak se pomalu ale jistě rozpadá něco o co jsem tolik bojovala a stále bojuju za záchranu….chce se mi řvát, brečet, křičet, plakat. A trápení, zas to mé věčné trápení. Copak mi to stojí za to? On mi stojí za to. A asi právě tohle je ta chyba. Všichni mi říkají že bez něj by mi bylo líp, ale já vím že ne. Stesk, úzkost……ale zase už bych se třeba netrápila. Trápila bych se jinak. Že mi chybí, že je mi smutno a že ho pořád miluji. Můj osud je předurčen. Trápení a stesk, z louže rovnou do bláta. Jestli se každá špatná věc třikrát vrací, musela jsem udělat něco hodně špatného. Hodně moc špatného!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama