Nebe….úplně průzračné barvy. Modravá obloha nad hlavou lesknoucí se na klidné hladině jezera..Najednou spatříte jeden černý mrak, a za ním jeden malý a šedý….Snad se to zpraví, říkáte si. Ale nespravuje. Mraků pomalu ale jistě přibývá. Tak se posunete o kousek vedle, kde je opět krásně a nebe je jako vymetené….jenže tam se nedá být věčně. Přijde večer a stejně se zatáhne obloha jemným černým tylem. Ať utečete kam chcete, obloha je už všude stejná. Temná a černá. A pak to přijde. Obrovská průtrž mračen a bouřka jejíž mocné hromy a blesky burácí do okolí. Bouřka tak silného rázu že sebou strhla všechno co jí přišlo do cesty. Nic nezůstalo na živu. Všude zavládá mrtvolné ticho a pusto. Až z toho mrazí po zádech…
Když je ale "bůh s vámi" , někde v dáli uzříte paprsek a vidíte, že se začíná rozednívat…
A když vám jde na ruku i osud, nadejde den, opět je slunečno a krásně…..