Proč se nikdy nepoučím z chyb? Pořád si říkám: Co mě dožene k tomu, že se změním?? Něco, na čem mi záleží? Ne, to asi ne. Jinak by se to už asi stalo. Proč jsem tak hloupá a nedokážu si poručit? Co všechno budu muset ještě ztratit? Jak hluboko budu muset klesnou a kam daleko budu muset dojít než na to přijdu? Proč zrovna já musím mít takový život? Hnusný, nevypočitatelný a odporný? Nebudu pokračovat ve výčtu záporných přídavných jmen, nemá to smysl.