NEZTRÁCEJ…

21. června 2006 v 18:57 | Mexxx
Při takových chvílích si vždy uvědomím jaké by to bylo. Ztratit Tě. Nemít Tě. Už nikdy. Jdu spát se strašným pocitem zloby na sebe samou a s lítostí, že už nic nebude jako dřív. Třeba se trápím zbytečně. Třeba se zítra zase usměješ a řekneš mi jak moc mě máš rád….. nepomáhá to. Jsou to jen slabé útěchy. Slova plynoucí vzduchem, aby se odlehčilo mému trápení. Copak nám to vážně tak neklape? Copak nejsme stvoření jeden jenom a jenom pro druhého? Rozchodem to neskončí. Už nejsem ta malá holka, která přestane mít ráda ze dne na den.Miluji tě. A pořád budu. A stále se trápím. Trápíme se oba.Vím to. Ale i přesto se najdou okamžiky, kdy jsme oba neskonale šťastni. A to jenom proto, že jsme spolu. Nevím, jak to mám řešit. Chtěla bych se rozběhnout za Tebou, tisknout se k Tobě a stále Ti opakovat jak moc Tě miluji a vždy budu. Ale stojíš ještě vůbec o má slova? Máš mě ještě taky vůbec rád? Nechápu sebe. Co dělám. Jak se chovám. Jak přemýšlím….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama