Ležím a polykám slzy,
doufám že skončí to brzy,
ležím na neznámém místě i když -ani to nevím tak jistě.
Neznámé místo je moje jistota,
ve světě smutku je jen má samota.
Jsem tady zavřená a nemám klíč,
no tak mě nechte-já nechci pryč!
Ve světě smutku zas není tak špatně,
žijí tu lidi co dlouho jsou na dně.
Ve světě smutku jsem častým hostem,
dávám zde prostor citům a zlostem.
City a zlosti jsou moje ochrana,
proti všem splínům jediná obrana.