SVOBODNÁ VOLBA

3. září 2006 v 18:02 | Mexxx
Až budeš alespoň z části chápat to, o čem mnohdy mluvím…..
Až Ti budu tolik chybět jako Ty mi…
Až budeš schopen za mě dýchat, tak jako bych to zvládla já…
Až mi nebudeš říkat,že jsem hysterka…
Až pochopíš,že některá slova nejdou vrátit zpět…
Až si uvědomíš, že pláču kvůli Tobě…
Až přestaneš problém vnímat jako řešení věcí o ničem…
Až nebudu mít ten pocit, že Ti někdy vadí má přítomnost…
Až snad jednou otevřu dveře našeho domu a Ty tam budeš stát s kytkou…
Až přestanu plakat pokaždé, když píšu něco podobného….
Až pochopíš, že mé srdce není hračka….
Až vezmeš na vědomí, že si spousty věcí uvědomuji citelněji…
Až se pořádně podíváš a poznáš že jsem ta křehká bytost….
Budu ta nejšťastnější. Nechci ať muž pochopí ženu. Nelze to. Ani naopak. Snad právě proto tohle všechno Ty nevnímáš. Neuvědomuješ si tolik věcí….
Já sem v tom jako ve vězení….tohle nedorozumění mi působí jen bolest….nic víc….
Nabízí se volba. Ubližovat mi, nebo se nad tím zamyslet???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bezbolestná struna Bezbolestná struna | 4. září 2006 v 0:05 | Reagovat

"Až budeš alespoň z části chápat to, o čem mnohdy mluvím….. "

Až budeš alespoň z části mluvit tak, ať můžu pochopit ..

"Až Ti budu tolik chybět jako Ty mi…"

Až čas strávený s Tebou pokaždé jiný ..

"Až budeš schopen za mě dýchat, tak jako bych to zvládla já…"

Až budu dýchat ....

"Až mi nebudeš říkat,že jsem hysterka…"

Až zjistíš jak mi důvěřovat ...

"Až pochopíš,že některá slova nejdou vrátit zpět…"

Až pochopíš, že život je minulost, která nás uči a přítomnost, kterou vytváříme budoucnost ...

"Až si uvědomíš, že pláču kvůli Tobě…"

Až pláč, Tě přivede ke mně

"Až přestaneš problém vnímat jako řešení věcí o ničem…"

Až pro nás budpo problémy nic ...

"Až nebudu mít ten pocit, že Ti někdy vadí má přítomnost…"

Až má přítomnost u Tebe bude spojená pouty ...

"Až snad jednou otevřu dveře našeho domu a Ty tam budeš stát s kytkou…"

Až jednou přijdeš za mnou do zahrady plné květin ...

"Až přestanu plakat pokaždé, když píšu něco podobného…."

Až přestaneš psát něco podobného, a začneš se radovat

"Až pochopíš, že mé srdce není hračka..."

Až začneš si hra dostane pravidla jako je pravidelný tlukot srdce...

"Až vezmeš na vědomí, že si spousty věcí uvědomuji citelněji…"

Až Tvůj cit také pustíš do mého vědomí

"Až se pořádně podíváš a poznáš že jsem ta křehká bytost…."

Až zavřeš oči a uvidíš svůj vnitřní tvrdý boj

"Budu ta nejšťastnější. Nechci ať muž pochopí ženu. Nelze to. Ani naopak. Snad právě proto tohle všechno Ty nevnímáš. Neuvědomuješ si tolik věcí…."

Budem Ti nejšťastnější ...  chci ať člověk pochopí člověka a žena porozumí muži. I naopak. Snad kvůli tomuhle mám stále chuť věřit, že si uvědomíš všechny věci ....

"Já sem v tom jako ve vězení….tohle nedorozumění mi působí jen bolest….nic víc…."

Ty jsi jako ve vězení, tohle nedorozumění Ti působí jen bolest ... a mnohem víc ...

"Nabízí se volba. Ubližovat mi, nebo se nad tím zamyslet???"

Nabíze se volba. Zamyslet se a nic nevymyslet, nebo začít jednat a řešit.

2 Anicka Anicka | 10. září 2006 v 14:45 | Reagovat

;/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama