LES

20. května 2007 v 11:09 | Mexxx
A jitra jsou zde tichá. Ráno je zde mrtvolné. Ticho, šero, mlha. Kosti bizardně vyčnívají z hromad poházených těl. Jejich pohledy jsou mrazivé, již bez mrkání. nemrknou už nikdy. Suché oči prosí o slzy. Ale nepřijdou.
Mrtvolě bílá nálada všeho, co kdysi připomínalo lidské tělo. Teď už jen kosti obtažené kůží. Jako spící anorektičky prosící o milost
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veriga Veriga | E-mail | 5. června 2007 v 18:24 | Reagovat

Snad jednou došla do nebe,

duše chorá a ztrýzněná,

snad brzy zapomněla na tebe,

ty,jenž jsi ji tak ztrýznila.

      THE END

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama